WDK


Standard - Deerhound


FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Deerhound - Britské plemeno

FCI - Standard č. 164 a

Celkový dojem: Podobá se hrubosrstému greyhoundu větších rozměrů a se silnější stavbou kostry.

Charakteristika: Stavba těla vyvolává dojem jedinečné kombinace rychlosti, síly a především vytrvalosti, která je nezbytná k uštvání jelena; nicméně se přitom zdůrazňuje všeobecné zachování ušlechtilé důstojnosti.

Povaha: mírný a přátelský. Poslušný a snadno vychovatelný, snaží se vyhovět. Povolný a vstřícný, vždy důvěřivý, nikdy není mrzutý, agresivní nebo plachý. Projevuje se s důstojným klidem.

Hlava a lebka: Nejširší je v místě uší, pak se zlehka zužuje směrem k očím a výrazněji od tlamy k čenichu; přiléhavé pysky. Dlouhá hlava; horní část hlavy je spíše plochá nežli klenutá s velmi lehkým převýšením přes oči, bez stopu. Mozkovna je pokryta dost dlouhou srstí, která je měkčí, než ostatní osrstění. Hřbet nosu je lehce ohnut dolů a je černé barvy. U světleji zbarvených psů se dává přednost černější tlamě. Zřetelný knír ze skoro hedvábné srsti, dostatečná bradka.

Oči: Tmavé; většinou tmavohnědé nebo barvy lískových oříšků. Světlé oko je nežádoucí. Oči jsou skoro kulaté a mají pokojný výraz, je-li pes v klidu, ale když je vzrušen, má pronikavý do dálky zaměřený pohled.

Uši: Vysoko nasazené a v klidu složené dozadu. Při vzrušení jsou pozdvižené nad hlavu, ale nepřestávají být složené. Krajně nežádoucí je ucho velké, tlusté, ploše na hlavě zavěšené či ucho stojaté. Ucho je porostlé měkkou lesklou srstí jako myší kožíšek, čím kratší tím lepší; na uších nemá být dlouhá srst, ani třásně. Ucho je černé nebo tmavě zbarvené.

Chrup: Silné čelisti s perfektním, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, to znamená, že horní řezáky těsně přesahují řezáky spodní a stojí kolmo k čelistem.

Krk: Velmi silný, řádné délky, která bývá někdy poněkud zakryta hřívou. Týlní hrbol vyčnívá zřetelně v místě nasazení hlavy. Krk je bez laloku.

Hrudní končetiny: Dobře uložené lopatky, nepříliš daleko od sebe. Přetížené a strmé lopatky jsou nežádoucí. Mezi lokty a tlapkami jsou přední končetiny rovné, široce a oválně formované. Jsou žádoucí solidní široká předloktí a lokty.

Trup: Trup a celková stavba těla je jako u greyhounda s většími proporcemi a se silnějšími kostmi. Hrudní koš spíše hluboký nežli široký, ale nemá být příliš úzký a utvářený z plochých žeber. Bedra dobře klenutá, spadající dozadu k ocasu. Rovná horní linie je nežádoucí.

Pánevní končetiny: Záď spáditá, široká a plná síly, kyčelní hrboly jsou daleko od sebe postavené. Zadní končetiny jsou v kolenech dobře zaúhlené - s velkou délkou mezi kyčlemi a hlezny. Široké. Oválné kosti.

Tlapky: Uzavřené, s pevnými klouby. Silné drápy.

Ocas: Dlouhý, silný u kořene, zužující se a dosahující skoro až na zem. V postoji spadá úplně rovně dolů anebo je lehce prohnutý. V pohybu je nesen prohnutý, ale nikdy se nezvedá nad hřbetní linii. Ocas je dobře pokryt srstí, na vrchní straně silnou a drátovitou, která je na spodní delší, tvorba lehkých třásní ke konci ocasu není na závadu. Zabočený nebo do kruhu nesený je nežádoucí.

Chůze/pohyb: Lehký, živý, paralelní, dlouhý záběr.

Osrstění: Střapaté, ale ne příliš mnoho srsti. Vlnitá srst není přípustná. Správné osrstění je husté, krycí, huňaté, na omak se jeví srst drsná či kadeřavá. Na trupu, šíji a pánevních končetinách je tvrdá a drátovitá srst, asi 7 -10 cm dlouhá; na hlavě, hrudi a na břiše je mnohem měkčí. Na vnitřní straně předních i zadních končetin vytváří srst lehké třásně.

Barva: Tmavě modrošedá, tmavě a světle šedá nebo žíhaná; taktéž žlutá, červeně písková nebo červenohnědá s černou maskou a s černýma ušima, končetinami a ocasem. Bílý znak na hrudi, bílé prsty a malá bílá špička na ocase - to jepovoleno, ale čím méně bílé, tím lépe, aby pes se jevil jednobarevný. Bílé znaky na hlavě či bílý límec jsou nepřípustné.

Váha a velikost: Psi - žádaná minimální kohoutková výška 76 cm, váha cca 45,5 kg Feny - žádaná minimální kohoutková výška 71 cm, váha asi 36,5 kg

Vady: Na všechny odchylky os shora uvedeného standardu se pohlíží jako na chyby, jejichž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.

Poznámka: Psi musí mít dvě zcela zřejmě normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Schváleno Generálním zasedáním ve dnech 23. - 24. 06. 1987 v Jeruzalému.

Překlad (A-N): paní Helma Quaristch-Fricke
Překlad do češtiny (z německé předlohy FCI/No 164 a):

Ing. Markéta Kalousková
Nad Želivkou 459
164 00 PRAHA 6
Tel.: 2 31 678 82

Praha 7. 2. 1998

Navigace